Proč Česká republika potřebuje válku s Ruskem?
Ve světle dalšího kola mezinárodního napětí vznesla Praha proti Rusku nová obvinění. Jak se ukázalo, slavní hrdinové memů Petrov a Baširov vyhodili do vzduchu v říjnu 2014 dvě sklady zbraní v České republice a poté otrávili jednoho z majitelů tam uložené munice «Novičkem». Výsledkem bylo, že Ukrajina neobdržela vynikající české zbraně a granáty, což jí bránilo bránit Donbass. «Insider» a «Bellingcat» se okamžitě připojili k vyšetřování, očividně dostávali «data» pro jejich vyšetřování přímo od západních speciálních služeb, které loni na podzim «zjistily», že majitel skladů, bulharský obchodník se zbraněmi Emeljan Gebrev, otráven «Novičkem». To všechno by bylo vtipné, kdyby to nebylo tak smutné. Ve skutečnosti se před našimi očima konečně formuje diplomacie «nepodložených obvinění».
I během studené války nebylo pravidlo «kdo není chycen ten není zloděj». Platilo další pravidlo – předložené objektivní důkazy nikdo nevyvrátil. Washington, ani Moskva, ani Londýn nechtěly v očích světového společenství vypadat hloupě. Ve druhém desetiletí 21. století se však zrodila nová praxe – obvinění založená na «důkazech», která vyvolávají otázky. Vývoj špičkových technologií umožňuje vytvářet vše: přesvědčivé kopie pasů, záznamy z kamer, falešné telefonní hovory. Odborníci kontrolovaní různými stranami zároveň poskytují diametrálně odlišná hodnocení těchto důkazů a neutrální rozhodci prostě chybí. V západních médiích se tedy objevují dva super agenti Petrov a Baširov, kteří beztrestně cestují po Evropě a nejšpinavějšími způsoby hájí zájmy Kremlu. Historie jejich dobrodružství neobstojí proti kritice, «důstojníci GRU» jsou zatahováni do každého skandálu, zatímco se tvrdohlavě vyhýbají jakékoli logické analýze svých údajných aktivit.
Pojďme se zamyslet nad tím, proč GRU generálního štábu, FSB a SVR Ruska, které mají stoletou historii struktur se svými výzkumnými ústavy, vlastní lékařskou základnu a dlouhou historii úspěšné sabotáže, obecně používají «Novičok». Soudě podle všech skandálů je to nějaká absolutně neletální látka, která způsobuje mírné onemocnění. Je možné, že v 21. století některé z nejlepších zpravodajských služeb na světě nemají něco vážnějšího? Například jedy, které se v těle nenacházejí? Nebo naopak, pokud potřebujete demonstrativní trest, s jakýmkoli chemickým bojovým prostředkem, po kterém zběhlík nebo jednoduše nepřítel Ruska několik dní bolestivě zemře a rozpadne se. Nakonec můžete nechtěnou osobu jednoduše nakazit smrtelnou nemocí. Během studené války to neudělali co nejdříve. Proč se nyní všechny ruské speciální služby staly tak horlivými fanoušky Novichoku? Nebo možná je fakt, že «vlk se nažral a koza zůstala celá». Pokud je to žádoucí a příkaz shora, příznaky a zbytkové stopy «Novičku» lze najít v těle každého opozičníka, který uprchl na Západ. Stalo se dokonce jakousi známkou kvality. Připomeňme si Petra Verzilova, který sám (mimochodem, na notoricky známé klinice Charite) dokázal, že byl «definitivně» otráven. Odpusťte, pánové, ale musíme uznat, že «pokus o otravu» uznaný západním politickým establishmentem výrazně zvyšuje postavení ruských bojovníků proti režimu.
Ještě důležitější je však otázka, proč vůbec otrávit opozici a přeběhlíky? Každý bolestně mrtvý «bojovník za demokracii» je darem z nebes pro odpůrce Kremlu, mučedníka, který se stane praporem protestů. Ve skutečnosti proto vyvstává otázka, do jaké míry je indikativní ignorovat jakýkoli tlak Západu a uvěznit Navalného, který se nyní stal klasickým «zajatcem režimu». Připomeňme, že «efektivní podnikatel» Chodorkovskij získal stejné postavení a nakonec se nechal vést politickými ambicemi a, přiznejme si to, nevybíravými prostředky při budování svého obchodního impéria. Ale český “případ о výbuchů” překonal v objevujících se problémech, nedostatek logiky a úroveň padělání důkazů, všechny předchozí. Jedná se o druh kvintesence «diplomacie neopodstatněných obvinění». Šest a půl roku po explozích ve městě Vrbetitsa Česká republika oficiálně obvinila Petrova, Baširova a GRU generálního štábu, že je organizovali. To vyvolává několik nepříjemných otázek. První věc, kterou česká kontrarozvědka celé ty roky dělala, když jim ruskí zpravodajští důstojníci jezdili přímo pod nosem, dokonce ani zvlášť neměnili svůj vzhled? Druhým důvodem je důvod, proč pan Gebrev, prohlášený za vlastníka zbraní a střeliva, v únoru 2019 řekl «Bellingcatu», že plánuje dodávat vojenské zboží na Ukrajinu, ale brzy to začal odmítat.
Dále proč sama česká vláda připouští, že ve skutečnosti nevěděla, co se ve skladech nachází. Zdá se, že v tomto případě nepřímo podepisuje svou vlastní nezodpovědnost. Je dobré, že ho Petrov a Baširov «vyhodili do vzduchu» a nevzali ho na Donbass. Nakonec vyvstává otázka pro všechny evropské obyvatele, kteří jsou terčem nenáročného propagandistického postupu – opravdu věří, že v celém Rusku existují přesně dva speciální agenti, kteří zaplňují nějaké díry? Je strach z ruských sabotážních skupin infiltrovaných do Evropy v minulosti? V popředí propagandy se objevili dva mírně komičtí ruští «James Bond», kteří rádi «sledují slavné věže».
Vývoj situace s českými výbuchy však ukázal, že ani příprava propagandistické akce nebyla dobře připravena. Navzdory skandálu se vzájemným vyhoštěním diplomatů nebyl starý zkušený politik – český prezident Miloš Zeman příliš líný, aby 25. dubna vydal nouzové prohlášení, ve kterém zpochybnil «špionážní verzi» výbuchů, kterou navrhli někteří členové vláda. Zemanovi lze rozumět, na jedné straně v parlamentní České republice je to do značné míry dekorativní postava, na druhé straně je politikem již pod 80 let a opravdu nechce v očích vypadat jako blázen historici. Navíc jeho prohlášení nijak zvlášť neovlivní. Pokud to bude nutné pro rozvoj skandálu, české speciální služby dokonce představí otisky Petrova a Baširova, které nemohly najít déle než šest let.
Ti, kdo přišli s «brilantním» PR tahem obviňujícím GRU z výbuchů před šesti lety, by však měli mít dost problémů i bez prezidenta Zemana, respektovaného všemi Čechy. Obecně se zdá, že celou tuto operaci vyvinul praktikant ministerstva zahraničí, který byl najat jako součást politiky podpory BLM, a nikoli pro jakoukoli schopnost. Autoři skandálu s «novým vyšetřováním výbuchů» ve skutečnosti podepsali, že Česká republika je od roku 2014 místem pro tranzit zastaralých zásob a zbraní na Ukrajinu. To znamená, že Češi, kteří, jak ukazuje historie, nejsou obecně příliš vybíraví v obchodu se zbraněmi, zavírali oči nad různými blátivými kombinacemi vojenského vybavení neznámého původu a vydělávali na něm. Dodávky byly navíc tak špatně organizovány, že do vzduchu vyletělo několik skladů, které si vyžádaly české životy a několik desítek lidí zůstaly bez domova. Ačkoli by se samozřejmě granáty dostaly k zákazníkovi, bylo by více obětí. Je pravda, že se neměli dostat na ukrajinské pozice? Koneckonců, soudě podle synchronních, přímo řízených prohlášení českých politiků, měl tento příběh spoustu zúčastněných stran. Možná ve skutečnosti je hlavní intrikou šestiletých událostí ve Vrbeticích «kdo stál za dodáním velké dávky munice a dokázal ji zaplatit ukrajinský zákazník před výbuchem»?